Prasečí zabijačka 1. díl

Řadu T 212.0, která konstrukčně vycházela ze starších lokomotiv T 211.0, vyvinulo ČKD v druhé polovině šedesátých let minulého století. Výroba pak probíhala od roku 1967 do roku 1971 na Slovensku v TS Martin. Pro úplnost pak dodejme, že na tuto řadu navázala výroba lokomotiv T 212.1 s hydromechanickou převodovkou. Vraťme se ale k řadě T 212.0. Ta, jak již bylo zmíněno, konstrukčně vycházela z řady T 211.0. Byla ale vybavena novějším a výkonnějším motorem Tatra 930-51, naopak shodná zůstala mechanická převodovka Mylius. Pro lepší adhezní vlastnosti byla novým lokomotivám zvýšena hmotnost z 22 na 24t. Na normální rozchod pro ČSD a průmysl pak bylo dodáno 307 kusů (ČSD 99 kusů, průmysl 208 kusů) těchto jednoduchých lokomotiv, které sloužily na posunu na podnikových vlečkách, v železničních opravnách, lokomotivních depech apod. Vzácně se však lokomotivy dostaly i na širou trať v čele lehkých nákladních ale i osobních vlaků. Dalších 74 kusů bylo vyrobeno na rozchod 900mm a jeden kus pro rozchod 1000mm. Při přechodu na nový systém značení hnacích vozidel bylo řadě T 212.0 přiděleno číslo 702. Nás ale zajímá jedna normálněrozchodná lokomotiva, lokomotiva T 212.0026 (702.026).

Lokomotivu T 212.0026 vyrobily TS Martin v roce 1968 pod výrobním číslem 4400158. Po svém vyrobení byla 31. října 1968 lokomotiva předána do depa Plzeň, v roce 1979 pak byla převedena do depa České Budějovice a 9. prosince 1992 byla zrušena a odprodána do Papíren v Bělé pod Bezdězem, kde sloužila po boku lokomotivy T 211.1763.

Díky iniciativě R.M., jednoho z budoucích zakladatelů současného Kolej-klubu, byla lokomotiva T 212.0026 v říjnu 2009 z Papíren odprodána a tím možná zachráněna před šrotací. Společně s lokomotivou se podařilo odkoupit i úzkorozchodnou lokomotivu BN30U, kterou nyní provozuje Novopacká železnice na úzkorozchodné drážce v turnovském depu.

Přeprava obou nových přírůstků se konala v listopadu 2009 a probíhala poměrně netradičně – parní lokomotivou 310.0134 provozovanou v té době jediným turnovským spolkem – Klubem přátel železnic Českého ráje.

Přesto, že přezdívka „Prasátko“ patří spíše řadě T 211.0, my jsme si ji přenesli i na naši T 212.0026 a mašince se u nás neřeklo jinak než „Prase“. Po nezbytné údržbě, technické prohlídce a legislativních záležitostech se mohl náš Čuník vydat na trať. Nejčastěji sekundoval lokomotivě 703.044, se kterou absolvoval několik různých přetahů a přeprav.

Na lokomotivě se samozřejmě 15 let vlečkového provozu a následné odstavení podepsalo. Při provětrání Prasátka na trati se projevilo několik drobných závad a vše dovršila sjetá spojka převodovky. Ta byla spouštěčem velké opravy, která dosud nebyla dokončena. Když už se dělala spojka převodovky, rovnou se provede kompletní oprava motoru. A když už je venku motor, můžeme rovnou očistit a natřít prostor pod ním. A když už se natírá prostor pod motorem, mohl by se udělat kompletní lak… Ano, oprava spojky se zvrhla v generální opravu lokomotivy.

Motor lokomotivy jsme na začátku roku 2014 odeslali na kompletní opravu.

Zatímco byl motor na opravě, v Turnově byl z lokomotivy demontovaný zbytek dílů a začaly práce na broušení boudy, rámu a pojezdu.

Zde bohužel práce na dlouhou dobu velmi zpomalily. Získali jsme motorový vůz M 152.0604, který do Turnova dorazil koncem roku 2014 a jeho zprovoznění mělo větší prioritu. Navíc jsme začali u příležitosti 150 let Turnovsko – kralupské dráhy budovat v reálu depa železniční expozici. Nedostatek pracovních sil se začal zlepšovat až v posledních letech a projekt generální opravy Prasátka jsme tedy mohli znovu oprášit. Dle možností jsme ve volných chvílích dobrousili zbytek mašinky a konečně jsme začali stříkat základovou barvu.

V listopadu 2020 se tak Prasátko konečně dočkalo první vrstvy základové barvy. Ta především na boudě a čelnících ukázala značné nerovnosti a začalo tak tmelení a broušení a tmelení a broušení….

Nekonečné tmelení a broušení konečně skončilo na podzim 2023, kdy dostalo Prasátko definitivně poslední vrstvu základové barvy.

Aktuálně je na T 212.0026 dokončen lak čelníků a budky. Rám a pojezd budou chtít na pár místech opravit. Protože hrozí odření laku při zavazování motoru a převodovky, radši s tím počkáme až na později. Dosazeny jsou přední dva nárazníky a v blízké době plánujeme dosadit i zadní dva, tažné háky a zavázat převodovku s motorem.

Tímto tedy končí první díl příběhu o jedné (možná až zbytečné) zabijačce. Těžko odhadnout, kdy uděláme na Prasátku takový pokrok, aby to vydalo na napsání dalšího dílu. Vždy ale platí, že jestli chce někdo přijít přiložit ruku k dílu, je vítán 🙂