Oprava motorového vozu M 152.0469

Už delší dobu jsme cítili potřebu druhého motorového vozu, který by naši M 152.0604 doplňoval. Díky jednomu z našich členů se podařilo od Českých drah zakoupit motorový vůz 810.469 z depa Veselí nad Moravou, který jsme si do Turnova přivezli 2. prosince 2024.

Původní plán nastříkat krémový pruh na žluto, rozleštit červenou, nalít naftu, vodu a jezdit vzal velmi brzy za své. Pravděpodobně kvůli několika vážným nehodám, které v minulosti utrpěl, měl vůz na jedné bočnici a jednom čelu lak ve velmi špatném stavu. Po napuštění vodou jsme navíc našli velkou prasklinu v bloku motoru. Oprava se tedy opět zvrhla a motorák jsme dělali téměř kompletně.

Motor

Jak už bylo zmíněno, spalovací motor měl na bloku velkou trhlinu a musel tedy ven. Na dílně nám však ležel motor, který jsme v roce 2023 vyvázali z M 152.0604. Ten už měl ale svoje nejlepší léta také za sebou a proto jsme se nejdříve pustili do jeho opravy. Stejně jako opravu celého vozidla, i opravu motoru jsme původně viděli docela jednoduše. V plánu byla výměna vložek, pístů, oprava vstřikovačů a vstřikovacího čerpadla a motor měl být jako nový. Jenže…

Když jsme začali instalovat nové vložky do bloku a měřili jejich přesah, zjistili jsme propadlá dosedací místa vložek a nutnost srovnat propadlý blok. Odstrojený blok jsme tedy odvezli do Mnichova Hradiště, kde ho perfektně srovnali a osadili vložkami a písty.

Na nás už tedy bylo motor jen poskládat. Těsnění, hlavy, vstřikovače, vstřikovací trubičky… A hurá startovat. Po startu ještě přetěsnit pár vstřikovačů, dodělat pár drobností a mohli jsme motor převázat. Zde jsme narazili na další problém – nebyly k dispozici zvedáky. Motor se totiž obvykle zavazuje tak, že se celé vozidlo zvedne, motor se přiveze pod zvednuté vozidlo, které se na motor spustí. Vznikla tedy myšlenka, zda by šel motor vyměnit pomocí vysokozdvižného vozíku. A zjistili jsme, že šel.

Stejným způsobem jsme pak zavázali opravený motor.

Interiér

Spoustu práce se udělalo i v interiéru vozu. Vysoké plyšové sedačky byly vyměněny za koženkové, opravou prošla toaleta a obnoven byl pult strojvedoucího na jednom stanovišti.

Pro zmíněné pulty jsme si nechali vyrobit nové štítky, které jsou věrnou kopií těch původních. Stejné dostala i M 152.0604. Výroba štítků je sice nákladná, výsledek je ale fantastický.

Vnější vzhled

Když bylo jasné, že bude potřeba udělat lak kompletně, bylo potřeba vybrat jeho podobu. O tom byly vedeny dlouhé debaty a jasno nebylo ještě ani v době, kdy vůz byl už nastříkaný v plniči. Podmínky byly dané – vůz měl pasovat do soupravy s M 152.0604 a Blm a měl mít unikátní nátěr, který nikdo nemá a pravděpodobně mít nebude. Nakonec byla vybrána podoba, ve které jezdil liberecký vůz M 152.0461 v osmdesátých letech. K tomu nás přivedlo hned několik skutečností – kromě toho, že vozy 461 a 469 si jsou blízké inventárními čísly, vůz M 152.0461 navíc brázdil od svého dodání až do své rekonstrukce na řadu 814 pouze koleje Libereckého kraje. Podoba vozu zároveň znázorňuje „štětkový tuning“, který byl typický pro turnusové stroje a splňuje podmínku unikátnosti stroje.

Nejdřív bylo potřeba opravit děravá a jinak poškozená místa skříně. Jeden pluh jsme vyměnili za nový, druhý pluh byl narovnán s pomocí autogenu.

Původně jsme si říkali, že to v žádném případě nemůžeme do září stihnout a že pojezd a střechu budeme dělat později. Jenže jak u nás bývá zvykem, nedalo nám to a vůz jsme téměř kompletně stihli do 13. září 2025, kdy byl v nové podobě představen veřejnosti a pokřtěn. Protože jsme chtěli po Berušce a Ferdovi zůstat v hmyzí říši a protože má M 152.0461 žluto-černé prvky, dostala jméno Mája.

Zbývalo poslední – dořešit vozidlo po technické stránce. Vrhli jsme se do útrob motoráku a 9. října 2025 absolvovala Mája úspěšnou zkušební jízdu z Turnova do Bakova nad Jizerou a Dolního Bousova.

Zařadila se tak mezi provozní vozidla Kolej-klubu. Od roku 2026 předpokládáme jeho nasazení na pravidelných vlacích z Královce do Žacléře.